Rok LUMEI. A víte co? Baví mě to čím dál víc.

01Korejsky pořád neumím :-)

Před časem jsem vyrazila na dvě odborné konference značky THESERA.
V Praze i na Slovensku.

Přednášely tam profesionálky přímo z Koreje a naštěstí jsme měly překladatele.

Protože moje korejština je pořád na stejné úrovni.

Nulové. :-)

Podobné akce mě baví. Spoustu věcí už člověk zná ze školení, certifikací a hlavně z každodenní práce s klientkami. Pak ale někdo vezme známou věc z trochu jiné strany, vysvětlí ji jinak a najednou vám zase něco docvakne.

Neodjížděla jsem tedy s pocitem, že jsem právě objevila, jak funguje pleť.

Spíš jsem si zase o něco víc pospojovala věci, které už znám. A znovu si potvrdila jednu věc.

To, co vidíme v zrcadle, je jen část celého příběhu.

02Zrcadlo je totiž trochu potvora

Ráno se podíváme.

Tady vráska. Tady sušší místo. Tady nějaká skvrnka.

A tady mám pocit, že ještě minulý týden bylo všechno tak nějak výš. :-)

A samozřejmě to chceme vyřešit.

Ideálně dnes.

Jenže pleť nefunguje sama o sobě. Promítá se do ní domácí péče, spánek, pohyb, pití, slunce, stres, věk a prostě normální život.

A jedno ošetření, byť sebelepší, není kouzelné tlačítko.

03Možná právě proto vznikl i LUMEI Journal.

Nechtěla jsem další místo, kde vám budeme každý týden vysvětlovat, že zrovna tohle ošetření je naprosto úžasné a že ho všechny nutně potřebujete. To by asi dlouho nebavilo vás.

A mě taky ne. :-)

Mnohem víc mě baví povídat si tady normálně o pleti, kosmetice, pohybu, životním stylu a o věcech, které spolu někdy souvisejí víc, než se na první pohled zdá.

Je to docela pracná cesta – to už jsme zjistili :-) – ale přijde nám hrozně fajn. Představujeme si, že si uděláte chvíli pro sebe, dáte si kávu nebo skleničku vína a na pár minut se začtete.

Bez poučování. Bez zaručených rad, co máte dělat, co nesmíte a co všechno děláte špatně.

Prostě lidsky.

A když článek dočtete a třeba si jen řeknete:

„Ty jo, tohle jsem fakt netušila.“

tak máme radost.

Mimochodem, když jsme LUMEI Journal vymýšleli, zkoušeli jsme se podívat, jestli něco podobného dělají i jiné menší kosmetické salony u nás.

A moc jsme toho nenašli. :-)

Jasně, existují velké beauty magazíny, blogy kosmetických značek a spousta dalšího obsahu. Ale malý salon, který si vedle své práce tvoří vlastní pohodový magazín o kosmetice, pleti, pohybu a normálním životě?

Těch jsme opravdu moc neobjevili.

A právě to se nám na tom líbí.

Možná jsme v tomhle trochu jiní. A možná skoro sami. :-)

A jestli vás třeba některý článek jednou přivede i ke mně do salonu, tak je to pro LUMEI vlastně ta největší výhra.

Protože už budete trochu vědět, kam jdete a co ode mě čekat.

A hlavně budete vědět, že vás nebudu tlačit do nejdražšího ošetření jen proto, že je nejdražší.

Když si budu myslet, že vaší pleti dává větší smysl něco jiného, řeknu vám to.

A když si budu myslet, že něco vůbec nepotřebujete, řeknu vám i to.

Takhle chci, aby LUMEI fungovalo.

Ne prodat za každou cenu co nejvíc.

Ale udělat péči tak, abyste se chtěly vrátit samy.

04A tak jsem začala podnikat

Poprvé v životě.

Ve 45 letech.

A to je tedy taky docela zajímavá procedura.

Hlavně na nervy. :-)

Před rokem jsem měla hlavně chuť.

Chtěla jsem dělat něco svého.

Po svém.

Práci, která mě baví, dává mi smysl a zároveň mi nechá prostor i na normální život.

Tak jsem otevřela LUMEI.

A postupně zjistila, že otevřít kosmetický salon není úplně jen o kosmetice. :-)

Potřebujete prostor. Vybavení. Kvalitní přístroje. Kosmetiku. Školení. Certifikace.

Pak zjistíte, že existuje nájem, energie, účetnictví a další velmi zábavné disciplíny, o kterých na začátku raději moc nepřemýšlíte.

A samozřejmě je tu počáteční investice.

Ta se bohužel nesplatí jen tím krásným pocitem, že jste si splnily sen. :-)

Když už ale máte všechno hotové, přístroje stojí na místě, ručníky jsou složené a vy si říkáte:

Tak. A teď už jen budu dělat kosmetiku…

…zjistíte jednu drobnost.

Nikdo o vás neví.

Takže přijdou fotky, web, sociální sítě, Google a vůbec všechny ty věci kolem.

Ale víte co?

Mě to vlastně baví.

Jeden den řeším pleť klientky, druhý den školení, pak fotku, nový článek nebo něco, co bych mohla v salonu zase posunout o kousek dál.

Je to úplně jiný svět, než jaký jsem znala dřív.

A asi právě to mě na něm baví.

Pořád se něco děje.

05„Ty jo, tolik za kosmetiku?“

Jo.

Úplně chápu, že si to někdo řekne.

Otevřete ceník, vidíte ošetření, vedle něj cenu a klidně vás může napadnout:

„Tak tam teda nejdu.“ :-)

Protože zvenku vidíte hlavně tu hodinu a něco, kterou strávíte na lehátku.

Jenže za ní je toho trochu víc.

Počáteční investice do salonu. Přístroje a technologie. Školení, certifikace a další vzdělávání. Kvalitní kosmetika, se kterou pracuju. Příprava, nájem, provoz a všechny ty věci okolo, bez kterých by to celé jednoduše nefungovalo.

Do podnikání jsem šla dobrovolně a nikdo mě nenutil koupit přístroj místo kabelky. :-)

Jen dnes za těmi hodinami vidím celý LUMEI.

A možná právě díky tomu po prvním roce ještě víc vím, jakou cestou chci jít.

06Levnější? Mohla bych. Ale proč?

Určitě existuje levnější kosmetika.

Mohla bych někde ubrat, něco zjednodušit, něco zrychlit.

Jenže já jsem si LUMEI od začátku představovala trochu jinak.

Po roce práce s THESERA vím, proč jsem si ji vybrala.

Věřím jí. Dobře se mi s ní pracuje. Vidím, jak na ni pleť klientek reaguje, a vidím výsledky.

A právě konference v Praze a na Slovensku mě v tom zase o něco víc utvrdily.

Ano, THESERA je prémiová korejská kosmetika.

A ne, není levná.

Ani některá moje ošetření nejsou levná.

Několik tisíc korun jsou pořád peníze.

Já taky přemýšlím, za co svoje peníze utratím.

Takže ode mě neuslyšíte, že je něco „jen za tři tisíce“.

Tři tisíce jsou tři tisíce. :-)

Nechci vás přesvědčovat, že je LUMEI levné.

Mnohem důležitější pro mě je, abyste po návštěvě odcházely a řekly si:

„Jo. Tohle mi za ty peníze stálo za to.“

To je pro mě fér.

07Jeden den nahoře. Druhý trochu dole.

Tohle je asi můj první rok podnikání v kostce. :-)

Jeden den mě mrzí, že v kalendáři není tolik klientek, kolik bych si představovala.

Pak přijdou třeba tři nové objednávky a najednou mám radost, že to krásně funguje.

A za pár dní zase přemýšlím, jestli něco nedělám špatně.

Asi normální začátek podnikání.

Učím se.

Hlavně nebrat každé volné místo v kalendáři jako znamení blížícího se konce LUMEI. :-)

A věřit tomu, že když budu svoji práci dělat dobře, klientky si k nám cestu postupně najdou.

Samozřejmě bych chtěla všechno rychleji.

Kdo ne. :-)

Ale zároveň mi během toho prvního roku začala docházet jedna docela důležitá věc.

Já vlastně nechci mít za každou cenu narvaný kalendář od rána do večera.

Kvůli tomu jsem podnikat nezačala.

08Prémiová nemůže být jen kosmetika

Mohla bych začít dělat velké slevy.

Akce.

Jít na slevové portály.

A snažit se dostat do salonu co nejvíc lidí.

Možná by to krátkodobě fungovalo.

Ale to není cesta, kterou chci pro LUMEI.

Chci, aby si dlouhodobě drželo svoji kvalitu a prémiovost.

A čím dál víc zjišťuju, že prémiová péče není jen THESERA a dobrý přístroj.

Je to taky moje energie.

Pokud vám mám dát to nejlepší, co umím a co se dál učím na školeních, konferencích a v každodenní praxi, musím na to mít čas.

A musím být v pohodě.

Chci se na klientku těšit.

Chci mít čas podívat se na její pleť, popovídat si s ní a opravdu se jí věnovat.

Ne koukat na hodinky, protože za pět minut už zvoní další.

A proto chci mít čas i sama na sebe.

Jít si zacvičit. Být s rodinou. Vidět kamarády. Odpočinout si.

A občas taky nedělat vůbec nic.

To mám mimochodem taky docela ráda. :-)

Protože když budu od rána do večera dělat jednu klientku za druhou, můžu mít na poličce tu nejlepší kosmetiku z Koreje.

Ale pokud budu unavená, ve stresu a hlavou už u další klientky, tak to podle mě není prémiová péče.

Prémiovost pro mě znamená kvalitu toho, s čím pracuju.

To, co umím.

Čas, který vám věnuju.

A energii, se kterou se vám věnuju.

Ne kvantitu. Chci pro vás kvalitu.

Takhle chci LUMEI stavět.

09A po roce? Jsem ráda, že jsem do toho šla

Když jsem LUMEI otevírala, vůbec jsem přesně nevěděla, co mě čeká.

A popravdě?

Nevím to ani teď. :-)

Určitě jsem za ten rok udělala věci, které bych dnes udělala jinak.

Něco vyšlo.

Něco míň.

Něco jsem se musela naučit.

A něco se učím pořád.

Ale jsem ráda, že jsem to zkusila.

Dělám práci, která mě baví.

Mám větší svobodu.

Pořád se učím něco nového.

A hlavně mám pocit, že si postupně stavím něco svého.

Samozřejmě chci, aby LUMEI rostlo.

Chci víc klientek. Chci, aby se vracely. A budu mít radost, když o nás řeknou kamarádce.

Protože můžeme mít web, sociální sítě, Google nebo billboard.

Ale úplně nejlepší stejně je, když přijde nová klientka a řekne:

„Poslala mě kamarádka.“

To je pro mě asi nejlepší vizitka.

A zároveň nechci, aby LUMEI rostlo za každou cenu.

Chci, aby rostlo zdravě.

Aby mě pořád bavilo.

Aby bavilo klientky.

A abych za pár let pořád věděla, proč jsem s tím vlastně začala.

10Tak co rok druhý?

Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že ve 45 letech poprvé začnu podnikat, asi bych mu moc nevěřila.

Dnes už můžu říct jedno.

Jsem ráda, že jsem to zkusila. A upřímně není to jen o podnikání, ale i o sebevědomí, že i ve 45 letech si dokážeme plnit své dětské sny.

A pokud si z toho svého prvního roku mám něco odnést, tak asi to, že člověk nemusí mít na začátku všechno dokonale vymyšlené.

Já rozhodně neměla. :-)

Stačí mít chuť něco zkusit, věřit tomu a mít kolem sebe rodinu a skvělé lidi, kteří věří vám a podpoří vás v rozhodnutí jít vlastní cestou.

A pak se prostě učit za pochodu.

Já se tedy učím pořád.

A docela mě to baví.

11A jeden malý sen nakonec

Když už takhle bilancuju, jeden malý sen přece jen mám.

Chtěla bych z LUMEI časem vybudovat značku, za kterou si klientky přijedou do Kladna klidně i z větší dálky.

Třeba proto, že někde narazily na článek v LUMEI Journalu. Zaujal je náš pohled na péči, něco je pobavilo, u něčeho si řekly

„Ty jo, to jsem nevěděla“ a nakonec je napadlo:

„Tak jo. Tohle bych chtěla zažít na vlastní kůži.“

A tak jednou sednou do auta a přijedou do Kladna zjistit, co vlastně LUMEI péče znamená.

Ne proto, že jsme nejblíž.

Ne proto, že zrovna máme nějakou velkou slevu.

Ale prostě proto, že budou chtít přijet právě k nám.

A pokud pak budou odjíždět s pocitem, že jim ta cesta stála za to?

Tak to by pro mě byla asi ta nejhezčí odměna.

Vím, že značka se nevybuduje za rok.

Tohle je běh na dlouhou trať.

Ale sny přece mít musíme. :-)

A tenhle je můj.

Tak uvidíme, co přinese rok druhý.

Renča, LUMEI❤️